Jak na chřipku

Je vhodné v zimě vynechat nějaké potraviny? Jaké a proč?

 

Nutriční nároky našeho organismu se ani tak nemění v závislosti na počasí, jako spíše na ostatních faktorech jako je fyzická aktivita (energetický výdej), stres, věk, zdravotní stav…

V zimě máme méně fyzické aktivity, musíme proto logicky tělu dodávat úměrně méně energie. Navíc obecně v letních dnech převládá chuť spíše na lehčí jídla, ovoce a zeleninu a v zimě naopak na ta energeticky hutnější jídla. Je to dáno dřívějším způsobem života, kdy v zimě byl menší přísun jídla, a lidé si dělali tukové zásoby na období zimy. Tomu bychom dnes v době nadbytku měli předejít, pokud nechceme zvýšit svou váhu.

Stejně tak příliš studené nápoje či potraviny nejsou ideální volbou, pokud chceme předejít nachlazení. Zásady racionální stravy bychom měli dodržovat celý rok.

 

Čeho, tedy třeba i jakého druhu potraviny bychom měli naopak přidat? Jak je to s ovocem a zeleninou, máme ji jíst více?

 

Během letních dnů je obecně určitě větší spotřeba ovoce a zeleniny a během chladných měsíců spotřeba ubývá, přestože nároky organismu na jednotlivé vitamíny se v souvislosti s nachlazením, častými kapénkovými infekcemi a oslabením organismu zvyšují.

Není potřeba se bát nedostatku čerstvého ovoce a zeleniny v tomto období, místo letních druhů ovoce se objevují jižní druhy ovoce, jako jsou citrusové plody (pomeranče, pomelo, mandarinky), ananas, méně známé liči, karambola nebo kaki a určitě nebudou chybět ani jablka či hrušky. Ze zeleniny bude převládat kořenová zelenina, brambory, čínské zelí, hlávkové zelí, kapusta, k dispozici máme taktéž mraženou zeleninu či ovoce, které se hodí i v období zimy a při dnešní technologické úpravě se dochovává i v mražené zelenině celá řada nutričně plnohodnotných látek.

 

Dá se říct, že by zimní strava měla obecně vypadat jinak, než ta letní?

 

Bude jiný výběr potravin než v létě v závislosti na dostupnosti jednotlivých potravin, ale jak jsme si již řekli, zásady zdravého stravování bychom měli mít po celý rok, lépe řečeno po celý život. Nezapomeňte i v chladných dnech dodržovat pitný režim cca 2 l na den, přestože pocit žízně bude menší než v letních měsících.

 

Měli bychom na podzim více jíst a pít teplá jídla?

 

Samozřejmě je pro většinu z nás příjemným zahřátím teplý nápoj či jídlo během těchto dní. Dejte si jen pozor na energetickou hodnotu nápojů jako je např. oblíbený grog, punč, „svařáček“. Teplé jídlo není nutné, ale dodá nám větší pocit nasycení, než jídlo studené, v nemoci je např. hovězí či kuřecí vývar ideální kombinací zahřátí a zároveň doplněním potřebných živin.

 

Jak se stravovat, když už nás nachlazení postihne? Většinou hlad ani při nemoci nemáme, máme se nutit?

 

Nemocí se nároky na živiny zvyšují, pokud jich není dostatek, dochází ke štěpení vlastních bílkovin organismu, ke zhoršenému vstřebávání vitamínů, ale i např. léků. Léky jsou přenášeny pomocí bílkovin a při jejich nedostatku se nedostanou na cílové místo. Navíc se při nedostatku energie snižuje imunita, zvyšuje únava organismu, svalová slabost. Určitě tedy živiny doplňujte. Taktéž doporučujeme užívat preventivně cca 200mg vitamínu C denně, pokud se již choroba hlásí, zvyšte dávku až na 1g vitamínu C, ale rozdělte tuto dávku rovnoměrně do celého dne. 100 g čerstvých šípků obsahuje až 550 mg vitaminu C, můžeme je usušit a užívat např. ve formě čajů celou zimu, protože na své vydatnosti mnoho neztrácejí. Dalším zdrojem bude nepochybně petržel, černý rybíz, kiwi, citrusové plody také, ale převážné množství vitamínu C se nachází v kůře, ve šťávě je jej méně (100g citrusů vydá jen 20-70mg vitaminu C). Spolu s vitamínem C je vhodné přijímat dostatečné množství zinku (10-20mg denně), který spolu s vitamínem C účinně bojuje proti virovým nákazám a prodlužuje dobu účinku vitamínu C. Výborným zdrojem zinku jsou především dýňová semínka. V menším množství také otruby, klíčky, celozrnné pečivo, neloupaná rýže…

Velmi vhodné je zařadit hlívu ústřičnou, echinaceu, ženšen, dá se pořídit i kombinace v kapičkách, tabletách…

Zkuste také často popíjet čerstvý zázvorový čaj, žvýkat sušené plátky zázvoru, které mají antiseptické, protizánětlivé účinky.

Jídlem člověk často řeší i špatné nálady. V zimě také častěji sáhneme po čokoládě, sladkém, kávě…Proč tomu tak je?

 

Jídlo ovlivňuje naši náladu již od dětství, všimněte si, že často malému dítěti při projevu pláče matka podá do ruky jídlo, které ho uklidní. Při konzumaci jídla rolex repliky hodinek se uvolňuje serotonin, což je tzv. hormon dobré nálady. Proto často v období stresu, špatné nálady hřeší člověk jídlem. Pokud nechceme naši váhu zvyšovat, předcházejte stresu. Lépe než zlepšit náladu jídlem je uvolnit napětí pohybem, který vyplavuje endorfiny.

Chutě na sladké jsou také způsobeny nevyváženým jídelníčkem, jakmile nám poklesne hladina cukru v krvi, začíná nás honit „mlsná“, proto jezte pravidelně každé 2-3 hodiny a předejdete vlčímu hladu. Důležité je abychom rovnoměrně rozložily dávky sacharidů přes celý den a tím kompenzovali naši glykemii. Jezte spíše složené sacharidy, tedy celozrnné výrobky, luštěniny, obilná zrna, ovesné vločky, než klasické sladkosti, které nám rozhoupou hladinu cukru v krvi a chutě na sladké se poté nedají téměř zastavit…Vhodným trikem je také zmenšit v jídle podíl sacharidů a přidat bílkoviny, které nám zvýší pocit nasycení a zpomalí vstřebávání sacharidů do krve.

 

Leave a reply