Může za nadváhu naše hlava

Může za nadváhu naše hlava?

(Rozhovor nutriční terapeutky Nikoly Hanyšové s časopisem Kondice)

Jak často se z vaší zkušenosti stává, že je podstata problému převážně v hlavě? Mohla byste uvést i nějaký konkrétní případ?

Nejedenkrát jsem si říkala, že by bylo lépe být psychologem, než nutričním terapeutem, právě proto, že psychika velmi výrazně ovlivňuje úspěšnost hubnutí.

Příčin neúspěchů ovlivněných naší psychikou je mnoho. U žen je to velmi často nevhodná nebo nedostatečná motivace, zvláště ženy štíhlou linii a dokonalý vzhled spojují s kvalitou osobnosti, a pokud nesahají na ideály vytyčené módními časopisy, utápějí se ve svém nedostatečném sebevědomí a frustracích, což má za následek opět například záchvatovité přejídání, jedení ze stresu nebo naopak hladovění, zpomalování metabolismu. Velmi často snižuje úspěchy nedostatečná vůle, časté přemítání o jídle, rozdělování potravin na povolené a zakázané, automatické jedení apod.

Jaké emoce/situace k přejídání nejčastěji vedou?

Rozdělujeme vnitřní a vnější podněty, které nás provokují k jídlu a pokud si je srovnáme právě v „hlavě“, pak výrazně zvýšíme šanci na úspěch.

· Velkým problémem je prostředí, ve kterém žijeme, nabídka fast foodů, všude dostatek jídla, takřka všude, kam se podíváte je velké množství jídla, zvyšování porcí prodejci výrobci, jídlo v reklamách, v TV. Je důležité naučit se předcházet situacím, které nás mohou provokovat k jídlu, zabránit tzv. automatickému jedení. Pokud si každé ráno zvyknu kupovat ve stánku noviny a párek v rohlíku, časem se z toho stane rituál a pokaždé když jdu kolem, dostanu chuť na párek v rohlíku, typickým příkladem je kino, TV, počítač, čtení novin, jízda v autě… Dalším problémem je, že pokud se nesoustředíme pouze na jídlo, sníme mnohem větší množství jídla.

· Nepravidelná strava

· Vnitřní podněty souvisí s psychickým rozpoložením člověka, kdy jídlo utěšuje jak negativní emoce, tak ale umocňují pohodu, odpočinek.

· Častěji však přejídání pramení z pocitu samoty, nedostatečného sebevědomí, uvolnění napětí, stresu.

Liší se v tomhle nějak muži a ženy?

Hlavní rozdíl mezi hubnutím žen a mužů je obvykle v tom, že muži mají obecně vyšší sebevědomí. Tuto mou zkušenost jsem si potvrdila i nalezením průzkumu, který se mezi českými muži a ženami dělal a skutečně mají muži sebevědomí vyšší,

Z toho pramení to, že muž když se rozhodně, že zhubne, obvykle má mnohem větší vůli, zkrátka si věří. Další výhodou mužů je, že muž je „lovec“ a jde si tvrdošíjně za svým cílem, oproti tomu ženy o všem musejí hodiny mluvit, číst, dozvědět se spousty informací, váhat mezi mnoha způsoby hubnutí a nakonec je hubnutí stojí mnohem více úsilí, více přemítání o jídle, což je paradoxně brzdí.

Je u lidí, kteří si udělají při hubnutí pořádek v hlavě, menší riziko jojo efektu?

Nejdůležitější prevencí proti jojo efektu je věřit v úspěch, pokud si již předem nevěříme, pak je jojo efekt téměř jistý. Další velmi častou příčinou jojo efektu je nevhodná motivace a nereálný cíl.

Pokud si zvolíme za cíl zhubnout 30 kg za 2 měsíce a pak zjistíme, že je hubnutí pomalejší, řadu hubnoucích to odradí a vrátí se k nevhodnému stravování. Stejně je tomu tak v případě, že se snažíme hubnout nikoli kvůli sobě, svému dobrému pocitu ze sebe sama, ze zdraví, z energie a dobré nálady, ale například velmi často kvůli partnerovi, kvůli práci, pak zjistíme, že jsme zhubnutím manželství nebo vztah nezlepšili, samozřejmě opět přijde návrat k původnímu stavu a naopak třeba i přejídání.

Doporučila byste akupunkturu?

Já osobně považuji akupunkturu za berličku, která některým hubnoucím může pomoci, ale základ hubnutí vždy vidím ve srovnání životního stylu, zařazení pravidelné stravy a vhodného pohybu. Z mého pohledu je vždy nejlepším způsobem za zhubnutím takový způsob zhubnutí, který je dlouhodobě udržitelný. Bohužel jsem se již ve své praxi setkala s takovými praktikami akupunktury, kdy hubnoucí vždy celý den, někdy dokonce i několik dní před akupunkturou měl zakázáno jíst, s takovým způsobem nesouhlasím.

Pomáhají nějaké relaxační metody? Máte nějaké oblíbené?

Autogenní trénink, svalová relaxace (snižování napětí v těle), hubnoucím doporučuji i klasické a běžné způsoby relaxace jako je masáž, koupel, pokud mám „slabou chvilku“, doporučuji místo konzumace jídla raději procházku na čerstvém vzduchu, pohybovou aktivitu, která nás baví (pohyb má také mírně anorektický efekt), poslech hudby, přečtení knížky, která nás vytrhne z momentálního napětí…

Měla byste stran tohoto problému nějaký tip na knížku?

Líbila se mi kniha Místo činu lednička, která velmi výstižně popisuje časté příčiny přejídání, „vyjídání“ ledničky. Dále by se mohla hubnoucím hodit kniha S váhou na houpačce, Mít ráda svoje tělo aj.

Leave a reply